La Saga de l'Univers - Claude Fernandez - Éditions Sol'Air - © Éditions Sol'Air - 2007

VESTÁLKA

Na prahu chrámu svého, v šatu bílém, dívka stane
je jako by omámená, jako by z kamene.

Pod ostrým šípem Lučištníka nebeského oči mhouří
neb častěji než paprsky slunce ohnivého
Vestin plamen v zraku jejím světlém se září.
Od té prvni chvíle, kdy v mládí raném
u vchodu svatyně odložila závoj dívčí
a zapletla si stuhy bílé do kadeří
úředníci, senátoři před ní ustupují
lid pokorně couvá, když jej ona míjí.
Velekněží sborem vybrali ji s péčí
nemohouce najít ani vady sebemenší
ve vyjímečné kráse té, v kouzlu neskonalém
ani stínu žádného v duši nezkažené.
Pouze dcera Rhéy, ve tichu cely temné
pouze ona sdílí s ní lahodné chvíle večerní
žádný muž však nikdy roucho její neposkvrní.
Poté, co si vybaví obraz její panenský
legionář ztvrdlý bojem v bitvĕ neustoupí
sybarita slabý v hétéřině objetí, či Falerňan opilý
purpurovym studem zrak svůj sklopí.

V zamyšlení stojí tu, nedostupná, oslnivá, nevinná
celý Řím se před ní sklání, leskem mramoru ji vítá
avšak její pohled posmutnělý vidí jenom samá místa stinná.

OBSAH SÁGY SVĚTA