La Saga de l'Univers - Claude Fernandez - Éditions Sol'Air - © Éditions Sol'Air - 2007
VELKA SFINGA
Když si byl nasadil korunu červenou a bílou
faraon Psammétek se uklonil Sfinze
Doprovázen knězem přisel až do Gízy
hojně zaváté pouští monotonní.
Tu, nad vrcholek duny stěží čnějící
objevila se před ním hrdá hlava lví.
Slunce nad horami, tam k Siouah zapadající
posledními paprsky ozářilo čelo její.
Smutný faraon ke knězi se obrací
«Co to znamená, řekni mi, služebniku Boží?
Černý démon Zapomnění, lidstvu se smĕjící
mohl by snad pohřbít tento kolos nesmrtelný?»
«Mocný panovníku, honosící se mnohými jmény
toto zde je Egypt poražený, od soleti ku stoleti zmirající
který v písku Dějin pomalu se ztrácí.
Neboť každé z tech zrnéček zvolna ho dusících
představuje okamžik Nekonečnem navršený.»